Sára Bejlek

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
ikona
Na této stránce se právě pracuje.
Prosíme, needitujte tuto stránku, dokud je zde tato zpráva, abyste se vyhnuli editačním konfliktům. V případě potřeby vyhledejte v historii vkladatele a kontaktujte jej. Děkujeme.
Tato šablona je určena pro krátkodobé užití v řádu hodin. Pokud od poslední editace uplynula doba delší než 2 dny, neváhejte ji odstranit.
Sára Bejlek
Sára Bejlek na US Open 2023
Sára Bejlek na US Open 2023
StátČeskoČesko Česko
Datum narození31. ledna 2006 (18 let)
Místo narozeníHrušovany nad Jevišovkou, Česko[1]
BydlištěHrušovany nad Jevišovkou, Česko[2]
Výška157 cm[2]
Držení raketylevou rukou, bekhend obouruč
Výdělek387 343 USD
Tenisová raketaBabolat
Dvouhra
Poměr zápasů94–44
Tituly0 WTA, 1 WTA 125, 6 ITF
Nejvyšší umístění128. místo (27. listopadu 2023)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open1. kolo (2023, 2024)
French Open1. kolo (2023)
Wimbledon1. kolo kvalifikace (2022, 2023)
US Open1. kolo (2022)
Čtyřhra
Poměr zápasů11–7
Tituly0 WTA, 1 TF
Nejvyšší umístění671. místo (1. srpna 2022)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20240501a1. května 2024
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sára Bejlek (přechýleně: Bejleková, * 31. ledna 2006 Hrušovany nad Jevišovkou) je česká profesionální tenistka hrající levou rukou. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour nevyhrála žádný turnaj. V sérii WTA 125 vybojovala jednu singlovou trofej. Na okruhu ITF vyhrála šest turnajů ve dvouhře a jeden ve čtyřhře.[3] Na juniorském French Open 2022 vyhrála s Lucií Havlíčkovou čtyřhru a zahrála si semifinále dvouhry.

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v listopadu 2023 na 128. místě a ve čtyřhře v srpnu 2022 na 671. místě. Trénuje ji Jakub Kahoun.[4] Domovským klubem je od roku 2024 TK Sparta Praha, do něhož přestoupila z TK Agrofert Prostějov.[5]

V anketě Zlatý kanár 2020 byla vyhlášena dívčím talentem roku.[6]

Tenisová kariéra[editovat | editovat zdroj]

Juniorská kariéra[editovat | editovat zdroj]

Jako 14letá vyhrála v roce 2020 devadesátý třetí ročník Pardubické juniorky, mistrovství České republiky v kategorii staršího dorostu. Ve finále zdolala Lucii Havlíčkovou ve dvou setech.[7][8] Na juniorském French Open 2022 se probojovala do semifinále dvouhry přes Švýcarku Naefovou a Mirru Andrejevovou. V něm však podlehla o rok starší deblové spoluhráčce Lucii Havlíčkové, když ve třetí sadě ztratila vedení gamů 5–2.[9] Pařížskou čtyřhru ovládla s Havlíčkovou po dvousetové finálové výhře nad Nikolou Bartůňkovou a Céline Naefovou.[10]

V roce 2021 byla s Brendou Fruhvirtovou a Nikolou Bartůňkovou členkou české reprezentace, která v Antalyi vyhrála juniorský Billie Jean King Cup. Ve finále proti Japonkám přidala druhý rozhodující bod vítězstvím nad Sajakou Išiiovou.[11][12] Na juniorském kombinovaném žebříčku ITF nejvýše figurovala v lednu 2022 na 43. místě. Na juniorském okruhu ITF dosáhla celkové zápasové bilance 73–28 ve dvouhře a 57–16 ve čtyřhře.[3]

2020–2022: Vstup mezi profesionálky, tituly ITF, grandslamový debut a průnik do Top 200[editovat | editovat zdroj]

První profesionální turnaj odehrála ve 14 letech, když v době pandemie covidu-19 získala divokou kartu na letní TK Sparta Prague Open 2020 ze série WTA 125, probíhající jako náhrada kvalifikace US Open. Na úvod získala jediný game proti člence třetí světové stovky Maje Chwalińské z Polska.[13] Do druhé události zasáhla během června 2021 v Antalyi, antukovém turnaji dotovaném 15tisíci dolary, jímž debutovala na okruhu ITF. Ve druhém kole vyřadila nejvýše nasazenou Turkyni Eraydınovou, ale ve čtvrtfinále podlehla Italce Federice Bilardové. Čtvrtou účast na túře ITF již proměnila v premiérový titul.[14] Na červencový ITS Cup 2021 v Olomouci, dotovaný 60 tisíci dolary, obdržela v 15 letech divokou kartu. Ve druhém a třetím kole vyřadila příslušnice třetí světové stovky, Slovinku Dalilu Jakupovićovou a Francouzku Diane Parryovou. Do finále postoupila přes Britku Francescu Jonesovou. V něm pak deklasovala Argentinku Paulu Ormaecheaovou, figurující na 213. místě, dvěma „kanáry“. Bodový zisk ji posunul z 1 004. na 447. příčku.[15][16]

Mezi květnem a červencem 2022 přidala další tři trofeje ITF. Ve finále 25tisícového turnaje v Santa Margherita di Pula zdolala Polku Weroniku Falkowskou ze čtvrté světové stovky. V závěrečných duelech 60tisícovek v České Lípě a Olomouci přehrála krajanku Jesiku Malečkovou a Makedoňanku Linu Gjorčeskou.[17] Na olomouckém ITS Cupu tak obhájila titul.[18][16] V kvalifikačích soutěžích okruhu WTA Tour debutovala jako 16letá na travnatém Wimbledonu 2022.[14] V úvodním kvalifikačním kole nenašla recept na Američanku Eminu Bektasovou z třetí stovky klasifikace.[19] Po Wimbledonu se v červenci 2022 posunula na nové žebříčkové maximum, 181. místo a představovala nejmladší hráčku v Top 250.[1] Hlavní soutěž v rámci túry WTA si poprvé zahrála na newyorském US Open 2022.[14] Do dvouhry prošla z kvalifikace, v níž porazila členky druhé světové stovky, Francouzku Kristinu Mladenovicovou, Australanku Priscillu Honovou i Britku Heather Watsonovou. Na úvod newyorského singlu však uhrála jen čtyři gamy na světovou pětatřicítku Ljudmilu Samsonovovou.[20] Sezónu uzavřela listopadovým Argentina Open 2022 v sérii WTA 125. Časnou porážku jí jako šťastné poražené z kvalifikace přivodila Emma Navarrová, o dvacet míst výše postavená Američanka.[21][16]

2023[editovat | editovat zdroj]

V 17 letech vybojovala na listopadovém Copa LP Chile 2023 v chilské Colině první titul na okruhu WTA 125. Na antukovém turnaji startovala jako 194. hráčka žebříčku a vyřadila čtyři výše postavené soupeřky, vyjma výhry ve druhém kole s gruzínskou kvalifikantkou Jekatěrinou Gorgodzeovou ze čtvrté stovky. Postupně na ni nestačily šestá nasazená Anna Bondárová, Gorgodzeová, Panna Udvardyová, Argentinka Nadia Podoroská a ve finále stá čtvrtá žena světové klasifikace Diane Parryová, s níž ztratila jen tři gamy. Proti francouzské finalistce udržela neporazitelnost, když ji dvakrát porazila i jako 15letá v Přerově a Olomouci. Proti Argentince dosáhla druhé kariérní výhry nad hráčkou z první stovky. Po skončení se poprvé stala členkou Top 150, díky posunu o 60 míst na 134. příčku.[22][23]

Finále série WTA 125[editovat | editovat zdroj]

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
WTA 125 (1–0 D)

Dvouhra: 1 (1–0)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Vítězka 1. listopad 2023 Colina, Chile antuka Francie Diane Parryová 6–2, 6–1

Finále na okruhu ITF[editovat | editovat zdroj]

Dotace turnajů okruhu ITF
100 000 $ tournaments 80 000 $ tournaments
60 000 $ tournaments 40 000 $ tournaments
25 000 $ tournaments 15 000 $ tournaments

Dvouhra: 9 (6–3)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Vítězka 1. 25. července 2021 Olomouc, Česko antuka Argentina Paula Ormaecheaová 6–0, 6–0
Vítězka 2. 8. května 2022 Santa Margherita di Pula, Itálie antuka Polsko Weronika Falkowská 7–6 (7–4) , 6–1
Vítězka 3. 19. června 2022 Česká Lípa, Česko antuka Česko Jesika Malečková 6–4, 6–4
Vítězka 4. 24. července 2022 Olomouc, Česko (2) antuka Severní Makedonie Lina Gjorčeská 6–2, 7–6(7–0)
Finalistka 1. 9. dubna 2023 Split, Chorvatsko antuka Chorvatsko Tara Würthová 2–6, 6–3, 4–6
Finalistka 2. 9. července 2023 Haag, Nizozemsko antuka Nizozemsko Arantxa Rusová 6–7(3–7), 4–6
Vítězka 5. 22. července 2023 Pärnu, Estonsko antuka Chorvatsko Lucija Ćirić Bagarićová 7–5, 6–4
Finalistka 3. 3. září 2023 Praha, Česko antuka Rumunsko Andreea Mituová 6–7(1–7), 6–2, 3–6
Vítězka 6. 15. října 2023 Santa Margherita di Pula, Itálie antuka Švédsko Caijsa Hennemannová 6–4, 7–6(9–7)

Čtyřhra: 1 (1–0)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Vítězka 1. červen 2021 Antalya, Turecko antuka Turecko Doğa Türkmenová Itálie Federica Bilardová
Ukrajina Ljubov Kostenková 		4–6, 6–1, [10–7]

Finále na juniorském Grand Slamu[editovat | editovat zdroj]

Čtyřhra juniorek: 1 (1–0)[editovat | editovat zdroj]

stav rok turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Vítězka 2022 French Open antuka Česko Lucie Havlíčková Česko Nikola Bartůňková
Švýcarsko Céline Naefová 		6–3, 6–3

Chronologie výsledků na Grand Slamu[editovat | editovat zdroj]

Dvouhra[editovat | editovat zdroj]

Turnaj 2022 2023 2024 SR V–P
Australian Open A 1. kolo 1. kolo 0 / 2 0–2
French Open A 1. kolo 0 / 1 0–1
Wimbledon 1Q 1Q 0 / 0 0–0
US Open 1. kolo 1Q 0 / 1 0–1
výhry–prohry 0–1 0–2 0–1 0 / 4 0–4
Legenda
SR poměr vyhraných turnajů
ku všem odehraným 		W–L
V–P 		výhry–prohry
NH daný rok se turnaj nekonal A turnaje se hráč nezúčastnil
1Q / LQ prohra v (kole) kvalifikace 1k / 1R prohra v daném kole turnaje
QF / ČF prohra ve čtvrtfinále SF prohra v semifinále
F prohra ve finále Vítěz vítězství v turnaji

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b MACPHERSON, Alex. The 2022 US Open's Grand Slam debuts: Bejlek, Andreeva, Fruhvirtova and more. Women's Tennis Association [online]. 2022-08-27 [cit. 2024-05-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ a b O mně [online]. Sára Bejlek [cit. 2024-05-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-08-05. 
  3. ↑ a b Sára Bejlek na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20240501a1. května 2024
  4. ↑ Sára Bejlek na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 20240501a1. května 2024
  5. ↑ Český tenisový svaz - hráč | Bejlek Sára [online]. Český tenisový svaz, 2024 [cit. 2024-05-01]. Dostupné online. 
  6. ↑ Tenisová naděje pod taktovkou Nadala. Česku se teď vyhýbám, říká Sára Bejlek. Deník [online]. 2021-02-14 [cit. 2021-08-05]. Dostupné online. 
  7. ↑ VOTAVA, Luděk. Bejlek a Krumich, poprvé a naposledy. Finálové příběhy Pardubické juniorky. iDNES.cz [online]. 2020-08-15 [cit. 2021-08-05]. Dostupné online. 
  8. ↑ BŘEZINA, Lukáš. Sára Bejlek vyhrála Pardubickou juniorku 2020. PardubickaJuniorka.cz [online]. [cit. 2021-08-05]. Dostupné online. 
  9. ↑ Havlíčková je ve finále French Open, po famózní otočce měla slzy na krajíčku. Aktuálně.cz [online]. 2022-06-03 [cit. 2024-05-01]. Dostupné online. 
  10. ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Vítězkou Roland Garros je opět česká juniorka! 17letá Havlíčková ovládla dvouhru i čtyřhru. TenisPortal.cz [online]. 2022-06-04 [cit. 2024-05-01]. Dostupné online. 
  11. ↑ Mladé Češky vládnou světu. Po suverénní jízdě dobyly pátý titul historie. Aktuálně.cz [online]. 2021-10-04 [cit. 2024-05-01]. Dostupné online. 
  12. ↑ MCLEAN, Ross. Czech Republic crowned Junior Billie Jean King Cup champions. www.itftennis.com [online]. Mezinárodní tenisová federace, 2021-10-03 [cit. 2024-05-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. ↑ Prague Open: Kolodziejová jedinou českou postupující. Nosková srdnatě bojovala s favoritkou. www.cztenis.cz [online]. Český tenisový svaz, 2020-08-29 [cit. 2024-05-01]. Dostupné online. 
  14. ↑ a b c Sara Bejlek Bio | Bio & Career [online]. WTA Tennis [cit. 2024-05-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. ↑ VOJKŮVKA, Jan. Žebříčky ATP/WTA: Bejlek poskočila o 557 míst! Nová maxima slaví Kopřiva i Lehečka. TenisovýSvět.cz [online]. 2021-07-26 [cit. 2021-08-05]. Dostupné online. 
  16. ↑ a b c Sara Bejlek Matches | Past Tournaments & More [online]. [cit. 2024-05-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. ↑ Mácha Lake Open: Bejlek porazila Malečkovou, vyhrála druhou šedesátku v kariéře. Tenisový svět [online]. 2023-05-21 [cit. 2024-05-01]. Dostupné online. 
  18. ↑ Na finále přijela skoro celá vesnice, smála se Bejlek. Teď si brousí zuby na US Open. Aktuálně.cz [online]. 2022-07-25 [cit. 2024-05-01]. Dostupné online. 
  19. ↑ HLADKÝ, Michal. Málem jsem si udělala výron! směje se Bejlek a ví, co musí na trávě zlepšit. Tenisový svět [online]. 2023-05-21 [cit. 2024-05-01]. Dostupné online. 
  20. ↑ HLADKÝ, Michal. Prohra ji nerozhodila, přesto neudržela slzy. Neměla jsem vůbec jednoduchý den, svěřila se Sára Bejlek. Tenisový svět [online]. 2023-05-21 [cit. 2024-05-01]. Dostupné online. 
  21. ↑ Argentina Open 2022: Udvardy defeats Navarro. Tennis Majors [online]. 2022-11-18 [cit. 2024-05-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  22. ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Cenný triumf v Chile. Sedmnáctiletá Bejlek ovládla turnaj WTA 125k a posune se do TOP 150. TenisPortal.cz [online]. 2023-11-20 [cit. 2023-11-21]. Dostupné online. 
  23. ↑ Bejlek triumphs in Colina for first WTA 125 title of career. Women's Tennis Association [online]. 2023-11-20 [cit. 2023-11-21]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Sára_Bejlek&oldid=23870491“